Ohlasy dobového tisku

Finálový zápas měl dobrou úroveň, i když nebyl tak dramatický jako některá předcházející střetnutí, zejména souboj Kodeše s Taylorem. Kodeš však určil svou taktiku pro finále zřejmě na poznatcích z průběhu právě tohoto zápasu. Jak Taylor, tak Metreveli mají větší zkušenosti z hry na trávě než on a Angličan toho dovedl nejednou využít.
Bylo důležité nenechat si vnutit ve finále s Metrevelim jednoznačně útočný tenis, uplatnit techniku i důraz ze zadní čáry, jít na síť po dokonalé přípravě. Díky perfektnímu zvládnutí všech úderů se tohle dařilo Kodešovi výborně v průběhu téměř celého zápasu.
Dirigoval hru i tempo, dokázal se prosadit i ve druhém setu, kdy měl Metreveli dobrý nástup. Kodeš potvrdil, že servis není účinnější jen o to, o co je tvrdší, že i v tomto případě rozhoduje technika.

Kodešovo sobotní vítězství bylo dílem vynikajcíího sportovního mistrovství a velké bojovnosti. Metreveli bojoval rovněž velmi dobře, ale Kodeš byl disponován skutečně skvěle. Bojoval klidně, nenechal soupeře rozvinout útok, vyhrál devět vlastních servisů za sebou a nyní zahajuje desátý, který může být poslední. Ano, je! Kodeš proměňuje druhý mečbol a stává se vítězem wimbledonského turnaje.

Zápas končí, Kodeš objímá soupeře, který je prvním gratulantem. Pak přichází ta nádherná chvíle. Vévoda z Kentu předává československému vítězi turnaje pohár. Kodeš líbá trofej, unavený, ale velmi šťastný. Desítky fotografů zvěčňují našeho reprezentanta. Odchází spolu s Metrevelim z dvorce, diváci zdraví oba velké soupeře a dobré přátele. Je to nádherné Kodešovo loučení s letošním Wimbledonem.

(Rudé právo 9.7.1973)