Polsko – Španělsko | 29:28 (po pr.) | | | Katar – Francie | 22:25 (kon.) |
Zlín – Olomouc | 25:23 (kon.) |
konec
Katar
22:25
(11:14)
Francie
Martin Petřek
Josef Cestr
Katar:
Šarić (Stojanović) – Marković, Mabrouk, Roiné, Capote, Al-Karbi, Memišević, Vidal, Damjanović, Mallash, Benali, Madadi, Hamdoon, Hassab Alla, Zakkar
Náhradníci:
Trenér:
Francie: Omeyer (Dumoulin) – Fernandez, Barachet, Anić, Narcisse, Joli, Nyokas, Honrubia, N. Karabatić, Mahé, Accambray, Sorhaindo, Guigou, L. Karabatić, Porte
Náhradníci:
Trenér:
Náhradníci:
Trenér:
Francie: Omeyer (Dumoulin) – Fernandez, Barachet, Anić, Narcisse, Joli, Nyokas, Honrubia, N. Karabatić, Mahé, Accambray, Sorhaindo, Guigou, L. Karabatić, Porte
Náhradníci:
Trenér:
Rozhodčí: Václav Horáček, Jiří Novotný (oba CZE)
Diváci: 15000
Na ceremoniál, který v historii házenkářských šampionátu neměl obdoby, navázal úvodní duel domácího Kataru s Brazílií, ve kterém zvítězili domácí Katařané 28:23. Házenkáři reprezentující Katar následně vyhráli na mistrovství světa dva další zápasy a měli tak ještě před vzájemným utkáním se Španělskem jistý postup do osmifinále. Po vítězstvích nad Brazílií a Chile porazil výběr hostitelské země i semifinalisty minulého šampionátu ze Slovinska 31:29. Házenkáři Kataru na MS narazili až v utkání proti již zmiňovaným šampionům ze Španělska. Byl to souboj dvou neporažených celků. Domácí výběr Kataru proti španělským obhájcům titulu házenkářského mistra světa. A jak to dopadlo? V čele skupiny A se napevno usadil evropský tým, který na žhavé katarské půdě zvítězil 28:25.
Lepší vstup do utkání zažili úřadující mistři ze Španělska, kteří se hned v první minutě ujali vedení a dokázali si jej udržet přibližně do 24. minuty prvního poločasu. I přes vedení španělské celku, které bylo několikrát velmi těsné, uchvátil v katarské Lusail Multipurpose Hall svými výkony kanonýr Markovič, který se také postaral o největší drama prvního poločasu, když šest minut před koncem první třicetiminutovky uvedl utkání do nerozhodného stavu. Katarská hala byla v euforii! Ani hřejivá teplota letního tropického pásma v Kataru se nevyrovnala hřejivému pocitu katarských fandů, když jejich miláčci v závěru utkání překvapivě otočili průběh zápasu na svou stranu. Katar od této chvíle ve svých výkonech nepolevil. Naopak šlápl prudce na plyn a převzal tak utkání na svou stranu, když si dokázal držet mírný brankový odstup od svého soupeře. Horkokrevní házenkáři z oblasti Perského zálivu si bojovným výkonem drželi těsný brankový odstup až do patnácté minuty druhého poločasu. Katar se nejen do těchto chvil prezentoval výbornými výkony ve své obranné fázi, kdy kombinoval několik obranných systému, což byl nejlepší důkaz výborné práce Valera Rivery. Katařané se prezentovali skvěle fungující obranou 2:4, 1+5 a také betonovou obranou 0:6. Nejen v obranné činnosti měl Katar svou sílu! Katařanům na výbornou fungovala i hra přes spojky, kde předvedl své vynikající hráčské výkony již zmiňovaný jugoslávský rodák Markovič, jehož hvězda v tomto utkání jasně zářila na obloze házené. Výkon tohoto házenkáře měl v tomto utkání opravdu světové parametry. Španělům se však přesto podařilo v patnácté minutě druhé půle srovnat a od této doby nebylo jasné, který z týmu odejde z utkání vítězně. Katar sice dokázal často jít do nejtěsnějšího vedení jediné branky, ale Španělům se podařilo vždy srovnat. V závěrečné pětiminutovce patřilo utkání hráči hvězdného klubu Barcelona a bronzovému účastníku loňského Final4, Viktoru Tomasovi, který proměněným trhákem překlopil utkání na stranu obhájců titulu. Od tohoto momentu byli na palubovce lepším a výraznějším týmem Španělé, kteří dokázali v cílové rovince utéct až na konečný tříbrankový rozdíl. Španělsko tak porazilo pořádající zemi stavem 28:25 a připsalo Kataru první porážku na letošním šampionátu. Katarské házenkáře však porážka nemusela až tolik bolet, protože si s předstihem právě s úřadujícími světovými šampiony zajistili vstupenku do dalších bojů.
Katařané uzavřeli definitivně své působení v základní skupině soubojem s běloruskými házenkáři. Házenkáři Kataru porazili Bělorusko 26:22 a do osmifinále domácího MS postupovali ze druhého místa skupiny A. Naopak Bělorusové skončili ve skupině pátí a do vyřazovacích bojů se tak nepodívali. Bělorusko přitom mělo zápas rozjetý skvěle a po poločase vedlo 7:12. Po přestávce se ale pořadatelský celek, vedený výborně hrajícím Zarkem Markovićem, zvedl a postupně zápas zlomil na svou stranu.
Katarské tažení za senzačními úspěchy se nezastavilo ani v osmifinále. Šejkové mohli jásat, zase dobře investovali. Špičkovými házenkáři z muslimských oblastí Evropy vylepšený tým Kataru na domácím mistrovství světa postoupil do čtvrtfinále, čímž psal házenkářskou historii nejen své země, ale i celého kontinentu.
Nejlepším asijským umístěním na MS je dosud osmá příčka Korejců z roku 1997. Katařané, kteří vyhráli na turnaji páté utkání ze šesti, měli už jistotu, že takový výsledek minimálně vyrovnají a jasně předčí své nejlepší umístění z roku 2003, kdy skončili šestnáctí. Domácí reprezentace, za níž nastupuje sedm naturalizovaných hráčů v čele s gólmanem Barcelony Šaričem a neudržitelnou spojkou Markovičem, dokázala v Lusailu porazit Rakousko. Důležitý moment přišel v úvodu druhé půle, kdy Šarič na téměř sedm minut zamkl branku a jeho spoluhráči otočili skóre šňůrou čtyř branek na 18:16. Získané vedení Katar, který trénuje Španěl Rivera, hodně uklidnilo, i když Rakušané s rukopisem svého islandského trenéra Johannesson byli hodně houževnatí a dotáhli skóre. Do vedení se už ale nedostali, také kvůli častým vylučováním. Celkem dostali osm dvouminutových trestů, Katar jich měl polovinu. Postup do čtvrtfinále vedl přes výhru 29:27.
Ve čtvrtfinálovém střetu změřili Katařané své síly se zástupci nejkvalitnější a nejbohatší házenkářské ligy světa, kteří odcházeli ze své základní skupiny z první pozice. Řeč je samozřejmě o silném Německu, které v osmifinále zdolalo silný Egypt. Před třinácti tisíci nadšenými diváky v Lusailu získal Katar zásluhou dravého Markoviče brzy náskok, který v 19. minutě narostl až na šest branek (13:7). Němci měli problém překonat Šariče, který chytal stejně skvěle jako v brance Barcelony. Až ve druhém poločase se čtyřmi góly v řadě dostali na dostřel. Jenže připravit o vedení Katar, jenž ve druhé půli nejvíc střelecky táhl naturalizovaný Kubánec Capote, se Němcům nepodařilo. Velkou zásluhou na to měl Šarič, jehož úspěšnost zásahů přesáhla čtyřicet procent. Němečtí hráči si po utkání docela nahlas stěžovali, že makedonští sudí domácím v hraničních chvílích pomohli. Nicméně před Katařany se do semifinále MS ze zemí mimo Evropu dosud probila pouze mužstva Egypta (2001) a Tuniska (2005), v obou případech skončila čtvrtá. Místní šejkové zvyklí jen na nejvyšší cíle už ale začínali snít o průlomové medaili po vítězství 26:24.
Katar s řadou naturalizovaných posil i v semifinále pokračoval ve výborných výkonech z předchozích zápasů. Výběr pořadatelské země porazil v semifinále Polsko 31:29 a bylo tak jasné, že poprvé v historii MS získá medaili. V úvodu sice měli navrch Poláci, kteří poprvé od roku 2009 postoupili do semifinále, více než dvougólové vedení si ale nevytvořili. Za stavu 8:10 si vzal legendární španělský kouč domácího výběru Valero Rivera oddechový čas a od té chvíle už jeho svěřenci dominovali. Stejně jako v předchozích zápasech jim ale značně pomáhaly velmi kontroverzní výroky sudích. Duo srbských rozhodčích vyloučilo prvního katarského hráče až ve 42. minutě a Poláci i jejich německý trenér Michael Biegler jen bezmocně rozhazovali rukama. Katařané na startu druhé půle vedli už o pět gólů a na nižší než dvoubrankový rozdíl soupeře nepustili. Mohl za to i skvělý výkon brankáře bosenského původu Danijela Šariče, který se blýskl hned dvanácti zákroky. Po závěrečném klaksonu naštvaní Poláci neudrželi nervy a celý tým přišel dvojici rozhodčích ironicky zatleskat.
Koupit se v dnešním světě dá leccos, sport není výjimkou a katarská házená už vůbec ne. Oporami kádru byli i při prvním vítězství na světovém šampionátu levoruká spojka Zarko Markovič (na hráče v poli kuriózně s číslem 1) či brankář Danijel Šarič, jenž Brazilce vysloveně vychytal. Dvojku mu dělá Goran Stojanovič a ne, nejsou rodilými, nýbrž naturalizovanými Katařany.
Příběh místní házenkářské reprezentace nabízí víc příkladů toho, jak se v místním emirátu snaží dohánět sportovní konkurenci.
Bod 1:špičkoví odborníci v čele s trenérem. Katar vede Španěl Valero Rivera, jenž na předchozím světovém šampionátu svůj národ slavně dovedl ke zlatu na domácí půdě.
Bod 2:maximální možný servis. Zatímco pro všechna národní mužstva včetně českého je největším protivníkem nedostatek času na přípravu, házenkáři z Kataru trénují de facto v klubovém modelu.
„Ano, podmínky nám to téměř umožňují. Trávíme spolu dlouhé úseky, jsme velmi sehraní,“ popisoval Rivera a nešetřil vzletnými slovy: „Stát se trenérem Kataru a pracovat pro místní svaz bylo nejlepší rozhodnutí mé kariéry.“
Kouč Rivera, který na předchozím MS dovedl rodné Španělsko k titulu, udělal s národním týmem velkou práci.
„Katar ukázal své jasné zlepšení od začátku Valerovy práce. Valero upírá svou pozornost především k obraně. V těchto směrech udělal Katar velké kroky vpřed,“ je názor Joana Canellase, který se stal nejlepším střelcem mistrovství Evropy v Dánsku o 50 gólů. Znovu je však třeba zdůraznit, že tahouny jsou čtyři hráči z bývalé Jugoslávie (Šarič, Stojanovič, Markovič, Memiševič), po jednom ze Španělska (Vidal) a Francie (Roine) plus ostrostřelec Capote, původem Kubánec.
Když se házenkářské mistrovství světa hrálo naposledy mimo Evropu, Tunisany v roce 2005 dotlačily až do semifinále místy ostudné verdikty sudích – ale spolu s nimi euforická, divoká kulisa jejich duelů. Zdá se, že šampionát v Kataru píše stejný příběh!
Po duelu s Rakouskem naštvaný kouč poražených Patrekur Johanesson jen ironicky pronesl: „K rozhodčím se vyjadřovat nechci, ale řekl bych, že se Katar stane mistrem světa.“
Německý brankářský excentrik Silvio Heinevetter sice trochu po čtvrtfinálovém utkání s domácím Katarem zachoval dekorum, přesto byly jeho slova jasná: „Jsme v této zemi stále hosty, takže by si člověk měl dávat pozor na ústa. Ale každý, kdo zápas viděl, chápe, o čem mluvím.“ Takto si po prohraném čtvrtfinále nepřímo stěžoval na sudí, kteří Kataru rozhodně neuškodili.
A jak hodnotili výkony rozhodčích po souboji o postup do velkého finále házenkáři Polska? Po závěrečném klaksonu naštvaní Poláci neudrželi nervy a celý tým přišel dvojici rozhodčích ironicky zatleskat!
Kdyby někdo bloudil pouští, musel by si myslet, že si ho dobírá fata morgána. Prašná čtyřproudovka směrem z metropole Dauhá vede kamsi do nicoty – ale pak se vynoří kupole nádherné haly obklopené palmami. Vůkol jsou jen stavby v dáli, písek, vítr a příjemné lednové slunce. Vítejte v Kataru, vítejte v budoucnosti světového sportu! Už letmý kontakt ukazuje, že dřív či později nejspíš do emirátu zavítají všechny významné akce. Kulisy připomínají pohádky tisíce a jedné noci a peníze na jejich stavbu nejsou ničím víc než účetní položkou. Jako první luxus okouší házená. „Naším cílem je, aby tohle mistrovství světa zůstalo zapamatováníhodným milníkem a unikátním zážitkem pro všechny,“ prohlásil šéf turnaje, šejk Tamin bin Hamad al-Thání, když bylo MS zahájeno duelem domácích s Brazílií. Osobní snahou šejka al-Tháního je proslavit Katar právě skrz sport. A vidět možnosti, které k tomu jeho země má, stojí za to.
Francie na úvod světového šampionátu narazila na házenkáře z České republiky. Pro zemi galského kohouta to měl být jednoznačný zápas, ale jak se nakonec ukázalo, nebylo tomu tak. Už od začátku zápasu udával českému celku tempo především Horák, který dostal český národní tým dvakrát do vedení, Francouzi však vždy stihli skóre dorovnat. Až v sedmé minutě se dostali do vedení poprvé v zápase i Francouzi a to zásluhou Baracheta. Nepříznivý stav 3:6 dokázali čeští házenkáři ještě vyrovnat, na víc už ale neměli a úřadující evropští šampioni si tak došli k hladkému vedení 16:9 po prvním poločase. Ve druhém poločase Češi zaveleli ke korigaci skóre a francouzští házenkáři měli najednou plné ruce i nohy práce. Do hry musel ve velkém vstupovat i nejlepší hráč Francie – Nikola Karabatić společně s elitním útokem. Náskok Francouzů se pomalu, ale jistě ztenčoval, ale na vyrovnání to nakonec nestačilo. I když mocný závěr českým barvám vyšel náramně. Po zápase se všichni hráči Francie shodli, že od Čechů nečekali tak dobrý výkon a že museli vytáhnout skoro všechny trumfy z rukávu. Při konečném hvizdu svítilo na světelné tabuli skóre 30:27 ve prospěch Francie.
Ve druhém zápase na turnaji Francie proti Egyptu se na první branku zápasu čekalo až do třetí minuty, než proměnil sedmimetrový hod Guigou a Francouzi tak šli do vedení. To si ale Egypťané nenechali líbit a během následujících dvou minut dokázali skóre otočit ve svůj prospěch (2:1). Poté se velmi dlouho oba celky přetahovali o jednu branku, dokud se v 16. minutě netrefil Amer, který dal Egypťanům poprvé v zápase dvoubrankové vedení. Na tento fakt dokázali Francouzi velmi rychle odpovědět a vyrovnat. I poté unikali Egypťané o jednu branku svým soupeřům, ale domácí srážela častá vyloučení. Dvouminutových trestů Afričanů dokázali velmi dobře využít Francouzi ke vstřelení dalších několika branek, které jim zařídili poločasové vedení o tři branky v poměru 14:11. Nejvíce sil musí dnešní zápas sebrat Nikola Karabatićovi, kterého soupeři od úvodních minut atakují, jakmile mohou. Po posledním kontaktu, kdy Mohamed poslal míč do obličeje francouzského hráče, byl Karabatić velmi otřesen. Do druhého poločasu nastoupili všichni hráči, včetně Karabatiće, i když už se tolika na hrací ploše nevyskytoval, jako v prvním poločase. I přesto si Francie dokázala pomaličku vytvářet vyšší a vyšší vedení. Jenže Egypťané měli stále dostatek energie na korigování skóre a nedovolili tak Francouzům vést o více než čtyři branky. Když se z útoku vytratil Nikola Karabatić, dokázal ho zast:oupit Accambray či Barachet, kteří tak drželi naděje Francie na vítězství hodně vysoko. Až ve třiapadesáté minuty se povedlo Francouzům dostat do náskoku o 5 branek, ale toto vedení jim moc dlouho nevydrželo. O tři minuty později už byl nucen si vzít trenér Francie oddechový čas, po němž se znovu střelci Francie probudili a začali pracovat tak, jak si sám trenér představoval. Posledním střelcem zápasu byl Amer, který v samotném závěru zápasu upravil kosmeticky na konečných 28:24 pro Francii.
Proti Islandu byli hráči Francie jasnými favority a nikdo nepochyboval o jejich případném výpadku střelecké pohody z předchozích zápasů. Jenže opak byl pravdou. Island už jednou vedl ve druhé minutě, ale poté předal vedení soupeři na dlouhých třináct minut, aby si následně vzal vedení zpět. Pro velké turnajové překvapení udrželi hráči Islandu střelce Francie daleko na dostřel své brány a do šatny odcházeli šťastnější, jelikož vedli po poločase 14:12. Ve druhém poločase museli Francouzi zabrat a minimálně vyrovnat stav utkání. To se povedlo už ve 36. minutě a celý zápas tak jakoby začal nanovo. Oba celky následně vstřelili stejný počet branek a když byla přesná trefa Gunnarssona poslední, rozdělili si oba soupeři po jednom bodu do tabulky za remízu 26:26.
Dalším soupeřem v základní skupině byl pro Francii národní výběr Alžírska. Největší outsider neměl dělat Francouzům žádné potíže, ale opět se ukázalo, že v házené se i horší týmy rovanjí těm lepším mílovými kroky. Do páté minuty bylo skóre vyrovnané (3:3), ale poté už začali dle předpokladů úřadovat Francouzi, kteří třemi rychlými brankami zlomili odpor soupeře a do poločasu si vytvořili sedmibrankový náskok (19:12). Druhou půli už Francouzi vypustili a snažili se především pošetřit síly na další zápasy. I proto vyhráli Alžířané druhou půli v poměru 14:13. Se sedmibrankovým náskokem Francie to ale nijak výrazně nehnulo a tak si Francie připsala další povinné vítězství – 32:26.
Posledním zápasem Francie ve skupině C byl zápas o první místo, o které si to rozdala s národním výběrem Švédska. Už před začátkem zápasu se dala atmosféra krájet a do hlediště přišlo hodně diváků. Ti tak měli možnost vidět úvodní nástup Švédska, které vedlo už o čtyři branky, záhy ale Francouzi vyrovnali, aby o další dvě minuty vedli znovu Švédové, tentokrát o dvě branky. Francouzi dokázali ještě první poločas zdramatizovat, ale po poločase měli větší důvod k radosti přeci jen hráči Švédska, kteří vedli o jednu branku 12:11. I druhý poločas byl hodně o bojovnosti. V něm velmi dlouho vedli hráči Švédska a vypadalo to, že si jdou hrdě za vítězstvím, i když se soupeři drží na dostřel o tři branky. od padesáté minuty ale Švédům zvlhl střelný prach a toho Francie využila co nejvíce mohla. Soupeři nasázela šest branek, zatímco Švédsko vstřelilo jen dvě a o vítězi tak bylo rozhodnuto. Francie vyhrála a skončila na první pozici ve skupině C po výhře 27:25.
V osmifinále narazili reprezentanti Francie na hráče z jihu Ameriky, konkrétněji Argentinu. Jelikož Francie skončila první, dostala lehčího soupeře a to bylo velmi znát. Francie už v této vyřazovací bitvě nikoho nešetřila a naopak si zahráli všichni hráči na soupisce. To také mělo za důsledek, že Argentinci nedokázali v žádném případě reagovat na brankovou smršť Francouzů, kteří si během prvním třiceti minut zápasu vytvořili desetibrankový náskok a velmi hladce tak vedli po poločase 16:6! Podobný počet branek vstřelili Francouzi i v polovině druhé, to už ale na tempu přidali i Argentinci, ti ale začali svůj výkon zlepšovat hodně pozdě. Francie se tedy dostala do čtvrtfinále až příliš hladce po výsledku 33:20 a určitě u svých největších klíčových hráčů nějaké síly trenér Francie přeci jen pošetřil.
Kroky favoritů turnaje následovaly dále do čtvrtfinálové bitvy, kde se Francii postavilo do cesty Slovinsko. Slovinci se sice jako první dostali do vedení již v první minutě, ale to bylo na dlouhých třináct minut, kdy se Slovinsko trefilo za záda Omeyera. Mezitím se povedlo jejich soupeřům z Francie poodstoupit na rozdíl pěti branek a Francie tak vedla 6:1. Od té doby už se zase Slovincům dařilo překonávat Omeyera, ale francouzský brankář i tak velmi často znemožňoval snižování ze strany soupeřů. Naopak Francouzi si stále udržovali pravidelnou střeleckou aktivitu. V prvním poločase zápasu kraloval Karabatić v dresu Francie, který diktoval celý útok Francie a byl ve většině francouzských finálních fází akce. Francie tedy po předvedeném výkonu vedla zaslouženě 18:10 po prvních třiceti minutách. Ačkoli vedli Francouzi ve 34. minutě již o jedenáct branek, dokázali i tak najít jejich soupeři ze Slovinska recept na dobrou obranu Francie a pomaličku odmazávat jednu branku za druhou z náskoku Francie. O jedenáct minut vedli Francouzi už jen 6 branek a Francie byla nucena si vzít oddechový čas, aby zastavila nápor útočných a úspěšných akcí Slovinska. Sice to moc ze začátku nevypadalo, že by se hráči Francie oklepali po oddechovém čase – rozdíl byl jen čtyřbrankový. Brzy ale zase francouzští střelci navázali na svoji ztracenou střeleckou produktivitu a pomalu si začali vracet vícebrankové vedení. To se zastavilo na hranici devíti branek a při tomto rozdílu byl také zápas po šedesáti minutách ukončen za stavu 32:23. Francie tak postoupila do semifinále, kde se musela postavit horkokrevným házenkářům z Pyrenejského poloostrova, kteří letos přijeli obhajovat titul mistrů světa.
V semifinálové bitvě se Francii do cesty postavili mistři světa z roku 2013, tedy Španělé. Francie zůstala po souboji s obhájci titulu jako jediná na šampionátu i po osmém utkání neporažená. Španělsku vzala šanci na obhajobu titulu už v první půli agresivní hrou v útoku a především tím, že v brance ji doslova zářil Thierry Omeyer s neuvěřitelnou úspěšností zásahů 50 procent. „Díky za to patří našemu pojetí obrany, já jen dělal práci, kterou tým potřeboval. Tlačili jsme na soupeře a přinutili ho udělat tolik chyb, že nemohl vyhrát," vykládal spokojeně 38-letý veterán. Už v 10. minutě za stavu 6:6 doslova zamkl branku a jeho tým pak získal stěžejní čtyřgólový náskok. Španělé se do vedení už za celý zápas nedostali, ač se po změně stran zaskvěl i jejich brankář Perez de Vargas a za úvodních třináct minut druhé půle propustil do sítě jedinou střelu. Francouzský náskok se pak ztenčil na minimum (19:18), ale nakonec slavila úspěch pestřejší hra úřadujících olympijských vítězů a mistrů Evropy, která Francii katapultovala do finále! Francie postoupila do finále po výhře 26:22.
Zlatá Francie, která se zapsala do historie házené v tom, že vůbec jako první tým mužů dokázala držet všechny tři vysněné tituly v řadě (EHF EURO, světoví a olympijští vítězové). Na Letních olympijských hrách v Pekingu v roce 2008 došli Francouzi k vysněnému cíli, když po skončení těchto her odlétali domů se zlatým vyznamenáním. Dalším rokem Francie opět atakovala na příčky nejvyšší, a to oceněním mistrů světa z Chorvatska 2009. Roku 2010 získala tato zlatá éra francouzské házené titul mistrů Evropy. V následujícím roce nenalezl francouzský výběr svého přemožitele, když obhajoval na 22. mistrovství světa, které se konalo ve Švédsku, kovy nejcennější hodnoty. Ve zlaté horečce Francouzi pokračovali i nadále, když na největším svátku všech sportovců získali pohár olympijských vítězů z Londýna 2012. Na EHF EURO 2014 rozsvítili házenkáři země galského kohouta nad svými hlavami zlatavé paprsky prestižní evropské trofeje po drtivém vítězství nad domácím Dánskem.
O tom, že Francie má v současné době nejlepší tým na světě, nemůže být ani na okamžik pochyb. Francie má ve svém kádru také několik hráčů, kteří jsou ozdobeni několika zlatými medailemi ze všech velkých akcí. Kompletní sbírku deseti medailí vlastní kromě nejlepšího hráče světa za rok 2014 Nikoly Karabatiće i další tváře týmu: hvězda v bráně Thierry Omeyer, Daniel Narcisse, nejlepší hráč světa za rok 2012 přezdívaný díky své dynamičnosti “Air France“. Sedm zlatých mají i křídelníci Luc Abalo a Michaël Guigou.
Na letošní nablýskané slavnosti vede kroky zlaté Francie opět legendární trenér Claude Onesta. Žádnému lodivodovi na světě se nepodařilo s národním týmem v tak krátkém čase získat tolik titulů jako 56- letému Onestovi.
Claude Onesta vedl své svěřence cestou zlatých úspěchů v letech 2006, 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 při zisku různých titulů slávy. Francouzský generál má za sebou dvě vítězství z posledních Letních olympijských her, a to z Pekingu a Londýna. Dále dva tituly světových šampionů a rovněž po dvou titulech slaví Onesta úspěch z finálových utkání na Evropě. Na EHF EURO 2014 přidal francouzský velikán do sbírky další evropskou trofej, kterou si jeho armáda zaslouženě odnášela z Dánska.
Jednou z nejvýraznějších tváří házenkářů země galského kohouta je i na letošním světovém šampionátu nepochybně jugoslávský rodák ze srbského Niše a kouzelník s míčem v jedné osobě Nikola Karabatić, který na posledním ME v házené mužů dokázal, že jeho hvězda stále svítí jasně na obloze házené! Nikola Karabatić patřil k nejlepším střelcům turnaje a byl inspirací pro celý francouzský tým. Francouzský házenkář s jugoslávskými kořeny se i na letošní světové akci těší skvělé formě a patří k nejvýraznějším tahounům mužstva.
Francouzi vyrukují na Katar v nejsilnějším složení. Trenér Claude Onesta povolal všechny hráče, kteří v lednu ovládli evropský šampionát. Francie má jednu obrovskou výhodu, jejich částečná generační výměna proběhla s jediným výpadkem bezbolestně. Mají takové množství kvalitních hráčů, že dobře zapracovávají nové hráče do jejich systému. Každý post mají zdvojený. Všechno jsou to výjimeční hráči se spoustou zkušeností z finálových zápasů na mistrovství nebo v Lize mistrů. Je to extrémně silné mužstvo!
V čem tkví tajemství francouzského úspěchů? Tak na to se pojďme všichni společně podívat! Francie má totiž dokonalý systém!
V dlouhodobé kvalitě se Francii mohou rovnat snad jen Dánové. Jenže když se v minulém roce utkali ve finále Eura na dánské půdě, Francouzi soka zničili 41:32. „Nikdy jsme nehráli lepší turnaj,“ prohlásil nejužitečnější muž šampionátu Nikola Karabatić. Krátce po úspěchu pak technický ředitel francouzského svazu Philippe Bana poodhalil, proč je země v házené excelentní. Je třeba vrátit se do 80. let minulého století, kdy házená začala jako školní sport a tréninky vedli učitelé. „Školní systém je nyní dopracovaný k dokonalosti,“ líčil Bana. „Ve věku čtrnácti let systém pozná ty největší talenty, ty pak zamíří do nejlepších škol ve svém okolí, kde zároveň mohou hrát špičkovou házenou. Pak vše pokračuje: po maturitě hráči dostanou první profesionální smlouvu, dostatečný prostor na hřišti... Vše, co potřebují.“ Výsledkem jsou zlaté roky. A zřejmý fakt, že na naturalizované Katařany čeká ve velkém finále ta nejtěžší možná zkouška.
Vítěz letošního světového šampionátu se přímo kvalifikuje na olympijské hry v Riu de Janeiru 2016 a na mistrovství světa 2017.
Katar: Šarić, Stojanović – Marković, Mabrouk, Roiné, Capote, Al-Karbi, Memišević, Vidal, Damjanović, Mallash, Benali, Madadi, Hamdoon, Hassab Alla, Zakkar
Francie: Dumoulin, Omeyer – Fernandez, Barachet, Anić, Narcisse, Joli, Nyokas, Honrubia, N. Karabatić, Mahé, Accambray, Sorhaindo, Guigou, L. Karabatić, Porte
Rozhodčí: Václav Horáček, Jiří Novotný (oba CZE).
Jako první si svou státní hymnu vyslechnou házenkáři země reprezentující Katar.
Katar: Rafael Capote, Zarko Marković – 4 branky
Francie: Nikola Karabatić – 5 branek
Druhý poločas začne přibližně v 18:12.
Katar: Šarić, Stojanović – Marković 7/3, Capote 6, Mallash 3, Vidal 3, Benali 1, Madadi 1, Memišević 1, Mabrouk, Roiné, Al-Karbi, Damjanović, Hamdoon, Hassab Alla, Zakkar
Francie: Omeyer, Dumoulin – N. Karabatić 5, Narcisse 4, Porte 4, Barachet 3, Guigou 3/2, Nyokas 3, Fernandez 1, Mahé 1, Sorhaindo 1, Anić, Joli, Honrubia, Accambray, L. Karabatić
Střely na bránu: 42-48
Sedmimetrové hody: 3/3 – 2/3
Žluté karty: 3-4
Vyloučení: 4-2
Diváci: 15000
Velké finále otevřeli úvodní brankou naturalizovaní Katařané, kteří se hned ve druhé minutě dostali do vedení. To však ale bylo také naposled, kdy pořadatelská země vedla! Francouzský stroj na medaile dokázal z rukou Nyokase rychle srovnat a po následné exekuci sedmimetrového hodu převzít utkání na svou stranu. Francie si v průběhu prvního poločasu vytvářela vyšší a vyšší náskok, který se dostal na rekordní šestibrankový náskok. Vyšší rozdíl ve skóre už ale Katařané nechtěli připustit a tak se raději znovu věnovali úspěšnější střelecké důslednosti. Ke konci prvního poločasu se ale náskok Francie začal krátit a na samotném konci první třicetiminutovky je tak na světelné tabuli vyobrazeno skóre 14:11 ve prospěch Francie. Po změně stran přišel ostrý katarský nástup podpořený rapidním zlepšením obrany i výborně chytajícím barcelonským čarodějem Šaričem, jehož úspěšnost zásahů šplhala ke čtyřiceti procentům. Ve 40. minutě z toho bylo i snížení na rozdíl jediné branky (17:18), hra potom na obou stranách přitvrdila. V klíčových okamžicích však znovu úřadoval 38letý Omeyer a Francouzi kypící energií se mohli spolehnout na daleko víc zakončovatelů útočných akcí než Katar. Navíc svou důsledností nutili domácí výběr k chybám, takže pět minut před koncem měli zpátky v rukou nadějné vedení o tři góly. Stav 24:21 už přibližoval Francii k vysněnému titulu a šanci z rukou už nepustila. Ostrůvek francouzských fandů v hledišti mohl nadšeně slavit zasloužené vítězství 25:22. Velká chvála patří nerozlučné dvojici českých rozhodčích, kterými se ve finálovém zápase stali Václav Horáček a Jiří Novotný. Po účasti na Olympiádě a několikanásobné účasti na evropských i světových šampionátech si čeští sudí připisují další ze sportovních úspěchů své kariéry, a to, osobní účastí na finálovém zápase MS 2015 – Katar vs. Francie. Duo českých sudích zvládlo bouřlivou atmosféru vyhecovaného finálového zápasu MS 2015 opravdu na výbornou. Čeští rozhodčí svým dnešním výkonem spekulace o koupeném šampionátu na plné čáře vyvrátili. Za všechny redaktory on-line přenosů jim děkujeme za prvotřídní reprezentaci české házené!