konec
Tisková konference prezidenta Českého hokeje Tomáše Krále
Daniel Ryl
Tiskové konference se účastní:
TOMÁŠ KRÁL - prezident Českého hokeje
ZDENĚK ZIKMUND - tiskový mluvčí Českého hokeje
TOMÁŠ KRÁL - prezident Českého hokeje
ZDENĚK ZIKMUND - tiskový mluvčí Českého hokeje
Vše vysvětlil svými faktickými vzpomínkami na vojnu, načež odpovídal i na doplňující dotazy novinářů.
Tomáš Král: Bylo mi řečeno od lidí z prostředí, že bylo cílem shánět co největší počet lidí ke spolupráci. Tím pádem prezentovat činnost, takže pokud někdo místo tří zpráv vykázal deset, asi z toho měl nějaký profit nebo svůj zájem. Obsahově si moc nevymysleli, ale technicky si spolupráci vymyslet museli.
Tomáš Král: Zeptali se mě, jestli bych zájem spolupracovat s StB, což jsem odmítl. Proč, to je otázka na někoho jiného.
Tomáš Král: Ve středu vše začalo. Nebudu machrovat, pro mě to bylo a je velmi citlivé. Vše pokračovalo, nevěděl jsem, co kdo řekl a neřekl. Až dneska jsem viděl, co jsem měl namalovat za plánek bytu. Jakmile jsem díky panu Zikmundovi dal všechny informace dohromady, svolal jsem tiskovou konferenci. Myslím si, že tiskovka dnes a výkonný výbor ve středu jsou maximum, co jsem mohl udělat.
Nebyl jsem tam proto, abych řekl, že jsme se ožrali, nebo po sobě stříkali hasicíma přístroji. Já jsem informace ani neodhaloval, jen jsem řekl informace, jak se chová, což věděli všichni. My se denně potkávali, ne že jsme spolu neustále komunikovali.
Zdeněk Zikmund: Byl jsem u rozhovoru na přání respondenta.
Nedělalo mi to a nedělá dobře. Proto tady sedím a říkám to.
Tomáš Král: Komu? Pane Kuchaři, vy jste poslali SMS, že se budete věnovat mé spolupráci s StB. Požádal jsem Zdeňka o zjištění všech souvislostí, abych se zorientoval. Na řadu věcí jsem si nevzpomněl.
Já se s vámi o tom nikdy bavit nebudu, protože vy pro mě nejste partnerem. Zaregistroval jsem, že jsme se s vaším kontaktem domluvili. My jsme se léta neviděli! Ve středu večer zavolal, že mu manželka dovezla deník Sport, kde o mně píšou, co píšou. Zároveň mu ukázala váš dopis, kde jste ho žádali o rozhovor.
Já jsem mu na to řekl, že takhle to je a že s tím těžko něco udělám. Poděkoval jsem, že zavolal. Dal jsem vědět Zdeňkovi, že je připravený udělat nějaký rozhovor, ale nemyslím si, že je to dobrý. Kdybyste ho potkali, budete možná překvapeni, jak komunikujete.
Zdeněk řekl, že je potřeba uvést věci na pravou míru. Od telefonátu jsme spolu už nemluvili, takže detaily vašeho setkání neznám. Nevěřím vám ani vaší redakci, proto jsem rád, že tam Zdeněk byl. Dnešní den beru tak, že jsem se oficiálně vyjádřil a nepochybně mu zavolám. Rád se s ním uvidím!
Tomáš Král: Žádný vázací akt jsem nepodepsal. Nestojí to ani ve spisech, protože to bylo tak, jak jsem vám to řekl. Veliteli jsem řekl, že po něm jdou, takže když jsem s nimi mluvil, musel jsem jim něco říct.
Proto jsem řekl, že hodně pije a je pod pantoflem. To jsem jim nemusel říkat, protože to věděli všichni. Nic dalšího jsem nesděloval. Nepřišel jsem, že bych se hájil. Kdyby mi zavolali, jestli chci dělat s kontrarozvědkou, jsem přesvědčený, že bych odmítl.
Když mě se vším seznámili, věděl jsem, že bych v případě odmítnutí na štábu nezůstal. A dalo se předpokládat, že by se o mém vyhazovu dozvěděl velitel, kterému jsem mohl říct, proč mě vyhodili. Vyhodnotil jsem, že pro mě bude lepší vše zvládnout tímto způsobem.