Bulharsko – Kosovo | 2:3 (kon.) | | | Česko – Černá Hora | 3:0 (kon.) | | | Srbsko – Litva | 4:1 (kon.) |
Ukrajina – Lucembursko | 1:0 (kon.) | | | Dánsko – Gruzie | 5:1 (kon.) | | | Irsko – Gibraltar | 2:0 (kon.) |
Faerské ostrovy – Norsko | 0:2 (kon.) | | | Malta – Rumunsko | 0:4 (kon.) | | | Španělsko – Švédsko | 3:0 (kon.) |
S. Makedonie – Rakousko | 1:4 (kon.) | | | Lotyšsko – Slovinsko | 0:5 (kon.) | | | Polsko – Izrael | 4:0 (kon.) |
Peru – Kolumbie | 0:3 (kon.) | | | Paraguay – Guatemala | 2:0 (kon.) |
Argentina – Japonsko | 0:0 (kon.) | | | Kanada – Kamerun | 1:0 (kon.) |
Řecko – San Marino | 5:0 (kon.) |
konec
Česko
3:0
(1:0)
Černá Hora
Johan Čáp
Branky:
18. Jankto (Kadeřábek), 49. Kopitović (vla.), 82. Schick (pen.)
Držení míče: 53 % : 47 %.
Střely na branku: 5:2. Střely mimo: 5:1. Rohy: 7:6. Ofsajdy: 0:4. Fauly: 13:10.
Rozhodčí: Bezborodov – Dančenko, Gavrilin (vš. RUS)
Diváci: 11565
Karty: 14. Novák (CZE), 21. Suchý (CZE), 23. Schick (CZE) – 15. Bakić (CHO), 63. Vujačić (CHO), 80. Vešović (CHO)
Neproměněná penalta:
Držení míče: 53 % : 47 %.
Střely na branku: 5:2. Střely mimo: 5:1. Rohy: 7:6. Ofsajdy: 0:4. Fauly: 13:10.
Česko:
Vaclík – Kadeřábek, Čelůstka, Suchý (C), Novák – T. Souček, Pavelka – Masopust (39. J. Kopic), Král, Jankto (74. Krejčí) – Schick (88. Kozák).
Náhradníci: Koubek, O. Kolář – Brabec, Coufal, Kalas, Krejčí, Sadílek, Kozák, Doležal, J. Kopic, Bořil, Vydra.
Trenér:
Černá Hora: Mijatović – Marušić (60. M. Janković), Vujačić, Kopitović, R. Radunović – Kosović, N. Vukčević (C) (67. Savičevič) – Vešović, Bakić, Jovović – Mugoša (85. Bećiraj).
Náhradníci: Petković, Ljuljanović – Hočko, Boljević, Tomašević, M. Janković, Bećiraj, Savičevič, Lagator, Šćekić, Hakšabanović, Lončar.
Trenér:
Náhradníci: Koubek, O. Kolář – Brabec, Coufal, Kalas, Krejčí, Sadílek, Kozák, Doležal, J. Kopic, Bořil, Vydra.
Trenér:
Černá Hora: Mijatović – Marušić (60. M. Janković), Vujačić, Kopitović, R. Radunović – Kosović, N. Vukčević (C) (67. Savičevič) – Vešović, Bakić, Jovović – Mugoša (85. Bećiraj).
Náhradníci: Petković, Ljuljanović – Hočko, Boljević, Tomašević, M. Janković, Bećiraj, Savičevič, Lagator, Šćekić, Hakšabanović, Lončar.
Trenér:
Rozhodčí: Bezborodov – Dančenko, Gavrilin (vš. RUS)
Diváci: 11565
Střely na branku: 5:2. Střely mimo: 5:1. Rohy: 7:6. Ofsajdy: 0:4. Fauly: 13:10.
Domácí výběr se dostává do tříbrankového vedení! PATRIK SCHICK prokázal svou povahu ofenzivního zabijáka a nechal si při penaltovém kopu spadnou Milana Mijatoviće na opačnou stranu a sám napálil míč do levé šibenice. Tohle bylo excelentně kopnuto!
Dvoubrankové vedení! Genialita Patrika Schicka opravdu převyšuje tuzemské ofenzivní standardy posledních let. Nejprve si položil Vujačice a následně se zajímavým přízemním centrem postaral o vlastní branku Černohorců. Při skluzu totiž s sebou vzal balón BORIS KOPITOVIĆ. Milan Mijatović byl už v pádu na opačnou stranu.
A je tady první trefa zápasu! Premiérovou branku v národním týmu si připisuje JAKUB JANKTO, který se dostal na levé straně ke krásnému centru Kadeřábka a parádní ranou placírkou se trefil na vzdálenější tyč. Brankář Milan Mijatović nestačil na tuto bombu ani reagovat, rukou nakonec jen při svém tarzaním skoku promáchl.
Česko: Vaclík – Kadeřábek, Čelůstka, Suchý (C), Novák – T. Souček, Pavelka – Masopust, Král, Jankto – Schick.
Náhradníci: Koubek, O. Kolář – Brabec, Coufal, Kalas, Krejčí, Sadílek, Kozák, Doležal, J. Kopic, Bořil, Vydra.
Černá Hora: Mijatović – Marušić, Vujačić, Kopitović, R. Radunović – Kosović, N. Vukčević (C) – Vešović, Bakić, Jovović – Mugoša.
Náhradníci: Petković, Ljuljanović – Hočko, Boljević, Tomašević, M. Janković, Bećiraj, Savičevič, Lagator, Šćekić, Hakšabanović, Lončar.
Rozhodčí: Bezborodov – Dančenko, Gavrilin (vš. RUS).
DVA NÁVRATY: Znovushledání s rodnou půdou. Obránce Tomáš Kalas je kovaný Olomoučák, dodnes je silně vázán s místní čtvrtí Holice. Fotbalově vyrostl v akademii Sigmy, která ho také vypustila do světa. Podobně zajímavý duel to může být krom Kalase i pro Martina Doležala, jenž za Sigmu hrál od čtrnácti, a právě v ní si vybudoval renomé, které mu pomohlo k přestupu do Jablonce v roce 2014.
TRENÉRSKÁ PREMIÉRA: Po odvolání trenéra Ljubiši Tumbakoviče kvůli neodkoučování zápasu s Kosovem bude stát na lavičce Černé Hory jeho dosavadní asistent Miodrag Džudovič. Ten patřil k prvním hráčům, kteří vůbec hrávali v nově vzniklé černohorské reprezentaci, proslavil se ale spíš faktem, že jej během kvalifikace na EURO 2012 ošklivě fauloval Wayne Rooney, za což si anglická legenda vysloužila červenou kartu a třízápasovou stopku. Po boku Džudoviče bude stát dosavadní kouč brankářů Dragoje Lekovič, coby hráč mistr světa v kategorii U20 a účastník dvou Pohárů FIFA v jugoslávském dresu.
HANÁCKÁ KLETBA: Olomoucký Andrův stadion moc nepřeje úspěšným představením fotbalové reprezentace. Naposledy zde Vrbův výběr prohrál v roce 2014 s Rakouskem, Michal Bílek pak zažil na Hané výbuchy s Litvou nebo Dánskem. Soutěžní zápas zde naposledy vyhrál český výběr v roce 2005, kdy svěřenci Karla Brücknera zdolali Arménii v poměru 4:1 v kvalifikaci o MS 2006.
VYPRODÁNO!: Podle informací FAČR by mělo být oproti pátečnímu zápase na Letné tentokrát opravdu vyprodáno. V den zápasu zbývalo k prodeji už cirka jen 300 vstupenek. Návrat velkého fotbalu na Hanou prostě táhne!
ČESKO
Brankáři: Tomáš Koubek (Rennes/Francie), Tomáš Vaclík (Sevilla/Španělsko), Ondřej Kolář (Slavia)
Obránci: Jan Bořil (Slavia), Ondřej Čelůstka (Antalyaspor/Turecko), Jakub Brabec (Plzeň), Filip Novák (Trabzonspor/Turecko), Pavel Kadeřábek (Hoffenheim/Německo), Tomáš Kalas (Bristol City/Anglie), Marek Suchý /Basilej/Švýcarsko), Vladimír Coufal (Slavia)
Záložníci: Jakub Jankto (Sampadoria Janov/Itálie), Tomáš Souček, Lukáš Masopust, Alex Král (všichni Slavia), Jan Kopic (Plzeň), David Pavelka (Kasimpasa/Turecko), Michal Sadílek (PSV Eindhoven/Nizozemsko), Matěj Vydra (Burnley/Anglie), Ladislav Krejčí (Boloňa/Itálie)
Útočníci: Patrik Schick (AS Řím/Itálie), Martin Doležal (Jablonec), Libor Kozák (Sparta)
ČERNÁ HORA
Brankáři: Danijel Petkovič (Lorien/Francie), Milan Mijatovič (Budučnost Podgorica), Damir Ljuljanovič (Titograd)
Obránci: Stefan Savič (Atlético Madrid/Španělsko), Marko Simič (Pachtakor/Uzbekistán), Žarko Tomaševič (Ostende/Belgie), Adam Marušič (Lazio Řím/Itálie), Boris Kopitovič (Čukarički/Srbsko), Risto Radunovič (Giurgiu/Rumunsko), Igor Vujačič (Golubovci), Filip Stojkovič (CZ Bělehrad/Srbsko)
Záložníci: Mirko Ivanič (CZ Bělehrad/Srbsko), Nikola Vukčevič (Levante/Španělsko), Marko Vešovič (Legia Varšava/Polsko), Vladimir Jovovič (Jablonec/Česko), Marko Jankovič (Spal/Itálie), Aleksandar Ščekič (Partizan Bělehrad/Srbsko), Marko Bakič (Mouscron/Belgie), Nebojša Kosovič (Kajrat Almaty/Kazachstán), Sead Hakšabanovič (Norrköping/Švédsko), Luka Mirkovič (Budučnost Podgorica), Stefan Lončar (Istra/Chorvatsko), Vukan Savičevič (Wisla Krakov/Polsko), Deni Hočko (Famalicao/Portugalsko), Dušan Lagator (Soči/Rusko)
Útočníci: Fatos Bečiraj (Netanja/Izrael), Aleksandar Boljevič (Beveren/Belgie), Stefan Mugoša (Inčchon/Korea)
15.11.2011 Černá Hora x Česko 0:1 (baráž o ME 2012)
11.11.2011 Česko x Černá Hora 2:0 (baráž o ME 2012)
Česko
07.06.2019 Česko x Bulharsko 2:1 (kvalifikace ME)
26.03.2019 Česko x Brazílie 1:3 (příprava)
22.03.2019 Anglie x Česko 5:0 (kvalifikace ME)
Černá Hora
07.06.2019 Černá Hora x Kosovo 1:1 (kvalifikace ME)
25.03.2019 Černá Hora x Anglie 1:5 (kvalifikace ME)
22.03.2019 Bulharsko x Černá Hora 1:1 (kvalifikace ME)
Černohorská reprezentace má krátkou historii. Stejně jako samotná země původu všech jejích hráčů. Členem FIFA i EUFA se stala v roce 2007, rok po odtržení od Srbska. V prvním kvalifikačním cyklu, o MS 2010, sice skončila v základní skupině v poli poražených, hned napodruhé ale nebyla daleko od postupu na mistrovství Evropy 2012. Po druhém místě ve skupině ale ztroskotaly veškeré šance v baráži právě s Českem. A v dalším blocích už takového úspěchu nedosáhla, Černohorci totiž končívali třetí nebo čtvrtí už v samotné kvalifikační skupině.
V poslední době však černohorský fotbal zažívá expanzi a razantní růst výkonnosti. Postupnou emancipací se dostává místní úroveň na ostatní balkánské sousedy. Na Chorvaty se Srby mu sice stále trošku schází, s Bosnou, Albánií nebo Slovinskem se však už poměřovat může. Momentálně se navíc usadili Černohorci v první padesátce žebříčku FIFA. Černá Hora si navíc vychovala už i velkou hvězdu. Stevan Jovetič, aktuálně útočník Monaca, v minulosti hrál i v Manchesteru City nebo Seville, je přirovnáván svým stylem k Robertu Baggiovi, kvůli zranění však nebyl pro černohorské dvojutkání k dispozici.
Balkánský výběr do něj taktéž vstupoval podobně jako Češi s rozpaky. Černá Hora sice zvládla získat bod po remíze s Bulhary, Anglie jí ale uštědřila taktéž podobný debakl jako Čechům. A samotný páteční zápas s Kosovem se nedá považovat za povedený. Nejenže se Černá Hora dočkala v domácím prostředí pouze remízy a kvůli trestu UEFY za rasistické nadávky v průběhu duelu s Anglií i před prázdným hledištěm, její dosavadní trenér Ljubiša Tumbakovič navíc zápas neodkoučoval. Fotbal se smíchal s politikou, coby Srb totiž odmítl vést Černohorce proti reprezentaci, jehož existenci Bělehrad neuznává. Černohorský fotbalový svaz jej tak za neprofesionalitu odvolal. Podle všeho ale na Tumbakoviče vyvíjely nátlak radikální srbské skupiny i média, snad měl být dle černohorských médií terčem výhružek. Stejně jako on nepřistoupili k zápasu ani hráči srbského původu – Filip Stojkovič a Mirko Ivanič. Tým dočasně přebrali asistenti odvolaného kouče, Černohorci Miodrag Džudovič a Dragoje Lekovič (dosavadní trenér brankářů).
I přes tyto změny by ale měl mít černohorský herní styl stejnou formu. Systém 4-4-2, rychlé brejky, aktivní presink, vášnivý temperament Balkánců. Při absenci Jovetiče se mezi hlavní hvězdy týmu dá počítat stoper Stefan Savič, dnes obranný štít Atlética, záložník Fiorentiny Adam Marušič a křídelník Marko Jankovič, bývalá opora Partizanu, dnes hrající za italský SPAL. V nominaci je i jablonecký ofenzivní záložník Vladimir Jovovič.
Česká fotbalová reprezentace zažívá zvláštní dvouroční cyklus. Neúspěšná kvalifikace o MS 2018 byla plná nevýrazných výkonů, nejasných vizí a zvláštních vztahů mezi kabinou a trenéry. Také silně ovlivněná razantní generační obměnou prakticky na všech postech. Kouč Karel Jarolím i proto dostal šanci i v roce 2018, ale po šesti přípravných zápasech, kdy se národnímu týmu povedlo prohrát třeba i s Austrálií, se nakonec bývalý trenér Mladé Boleslavi nebo arabských klubů poroučel. Po vysoké prohře 1:5 s Ruskem.
Nástup Jaroslava Šilhavého, člena Brücknerovy koučovské školy, exšéfa liberecké nebo slávistické lavičky, ale také nebyl z těch blyštivějších. Ale na druhé straně se povedlo napumpovat demotivovaný tým elánem a udělat za Jarolímovou érou tlustou čáru. Na podzim se totiž Čechům povedlo zabojovat na poslední chvíli o větších úspěch v Lize národů, ani přes dvě výhry nad Slovenskem se však už postup do vyšší skupiny nekonal. V březnu se navíc ani nepodařilo provětrat Anglii, velký favorit dokráčel k suverénnímu vítězství. A z velkých slov českých hráčů zbyly jen novinové headliny. V následném duelu s Brazílií pak sice nebylo daleko k senzaci, jenomže nadějné vedení 1:0 kanárci Čechům nedovolili příliš dlouho a zvítězili po závěrečném tlaku 3:1.
Jako klíčové se pro úspěch v kvalifikační skupině A ukázaly dva domácí zápasy, navíc s hratelnými týmy. Reminiscence na dva roky naprosto stejnou situaci z kvalifikace o MS ovšem byla varovná. Češi tehdy získali proti Severními Irsku a Ázerbajdžánu pouhé dva body za bezbrankové remízy. A i dle slov kouče Šilhavého tak byla opatrnost a velká důležitost před pátečním zápasem s Bulharskem na místě. Národní tým totiž ještě na začátku minulého týdne okupoval poslední příčku, jediní s nula body.
Do nominace se dostala velice zajímavá jména. Návrat zažil útočník Libor Kozák (aktuálně nová posila Sparty) nebo Ladislav Krejčí. Premiérově se dostal do seniorského výběru Michal Sadílek, velký talent hrající v PSV Eindhoven. V nominaci Šilhavý nemohl počítat se zraněným Vladimírem Daridou, Bořkem Dočkalem nebo Michalem Trávníkem, Theo Gebre Sellasie oznámil konec reprezentační kariéry, Jiřího Pavlenku pak kvůli problémům se zády raději trenéři poslali na zotavenou přímo ze srazu. Proti Bulharsku, které nastoupilo s kádrem bez větších hvězd, ovšem nakonec moc velkou roli tyto absence nehrály. Český výběr předvedl jeden z nadprůměrnějších výkonů v tomto reprezentačním cyklu. Se soupeřem sice už brzy prohrával, po dvou trefách Patrika Schicka ale národní tým směřoval za třemi body. Ty získal i přes obrovské množství neproměněných šancí a nervy v posledních sekundách utkání, kdy Bulhaři nebyli daleko vyrovnání. Rázem se tak mohli Šilhavého svěřenci radovat z posunu na druhou příčku skupiny A.
Před českým výběrem ale stojí další výzva v podobě Černé Hory. Navíc na půdě, kde se rodí častá překvapení. Před pěti lety v Olomouci Vrbův výběr prohrál s Rakouskem, dříve zde Michal Bílek musel kapitulovat před Dány nebo reprezentací Litvy. V kuloárech se tak proslýchá, že není ani náhodou, že na jeden z nejfunkčnějších stadionů v tuzemsku, kde se hrálo třeba mistrovství Evropy kategorie U21 nebo už třikrát finále MOL Cupu, český výběr moc často nejezdí (naposledy právě v roce 2014 při přátelském duelu s Rakušany). Jedinou změnou v nominaci oproti pátku je povolání brankáře Ondřeje Koláře, který doplnil duo Tomáš Vaclík-Tomáš Koubek.
Tým se přesunul vlakem během sobotního odpoledne na Hanou, ještě dopoledne měla nehrající část hráčů trénink na Žižkově, ostatní regenerovali. Večer pak byl naplánován videotrénink. Během nedělního odpoledne pak už trénoval celý kádr, nikdo by neměl zdravotní problémy. A to včetně hvězd týmu – Marka Suchého, Tomáše Součka, Alexe Krále nebo Pavla Kadeřábka. Právě oni mohou patřit mezi klíčové pilíře týmu, které nasměřují Českou republiku k dalším třem bodům.