Ohlas trenéra Petra Hrdličky, olympijského vítěze v trapu z Barcelony 1992:

„Dva Češi ve finále je něco úžasného, to nemá chybu. A dotáhlo se to do krásného konce, do medailového umístění první a druhý. K tomu už není co dodat. Před 29 lety v Barcloně jsem byl první a Pavel Kubec pátý a šli jsme do finále první a druhý. Tady se to podařilo klukům udržet.“
A našel ještě jednu podobnost se svým olympijským vítězstvím, totiž rozstřel:
„Mně to trvalo jednoho holuba. A teďka jsem říkal, že v Barceloně to začalo s Japoncem a tady pokračujeme dál v Japonsku.“
A vyjádřil se i k ne zrovna častému jevu, že si jeho svěřenci vzájemně nekonkurují:
„Říkají nám, že nám to může závidět celý svět, jak jsou individuální sport a přitom si ti kluci rozumí. Nezávidí si. Mají stejně velké děti, navštěvují se a podobně.“
Na závěr prozradil, jaké předpoklady by měl mít člověk, co chce střílet na trap:
„Musíte mít vlohy, postřeh a jak jsem říkal, musíte chtít. Když pro to nic neuděláte, tak daleko nedojdete. Oni to udělali a jsou dneska tady.“ (12:18:03)

Ohlas Davida Kosteleckého, který si z toho, že měl na dosah druhé zlato, nedělal těžkou hlavu:

„Byl to férový boj, ke konci jsem měl trochu výpadek, když jsem věděl, že už mám bronz, tak jsem měl problém se znovu nastartovat. Je mi 46 let, chtěl jsem udělat ještě jednu medaili, ale nevěřil jsem, že se to povede tak pozdě. Ve finále jsem už nebyl ani tolik nervózní, to bude asi tím věkem. Soustředil jsem se hlavně na sebe, nekoukal jsem, jak Jirka střílí, věděl jsem, že střílí dobře, protože vždycky střílí dobře. Jirkovi jsem medaili předpověděl už pět let dozadu, koučovi jsem říkal, že bude v Tokiu stoprocentně ve finále a medaili udělá, jedno jakou. Nebylo to tedy pro mě překvapení.“
Dále se už trochu zamyslel nad svou budoucností:
„Jirka mi říká, že mě tohle určitě nakopne a vydržím až do Paříže. Já ale zatím nechci přemýšlet, co bude dále, ani nic prohlašovat. Byl by to dobrý moment odejít v nejlepším, mládnout už nebudu, ale budeme se ještě o tom bavit. Teď žádné rozhodnutí dělat nebudu, abych nebyl jako jiní sportovci, co odcházeli a přicházeli. Poradím se s ženou a rodinou.
Mám vypnutý telefon a ani ho raději nezapnu. Všem kdo mě píše, rovnou říkám, že se omlouvám, ale odepíšu až někdy za měsíc. Nechávám si raději japonské číslo, dokud se vše neuklidní.“

Ohlas dojatého Jiřího Liptáka, který se ve finále ze dna dostal až na vrchol:

„Jsem rád, že poté, co se střelectví v Riu nepodařilo získat žádnou medaili, tak jsme tady s Davidem rozjeli novou sérii. Nejlepší na tom je, že bydlíme od sebe dva kilometry a teď spolu stojíme na olympijských stupních vítězů, to je neuvěřitelné. Ještě mi asi úplně nedochází, co se stalo. Těším se domů, až si v klidu pustím celý záznam a podívám se na to. Celý závod totiž utekl strašně rychle. Začátek finále se mi nevydařil, netrefil jsem hned první ránu a rozhodilo mě to, moc jsem si nevěřil a neměl tu potřebnou sebejistotu. To bylo špatně, potřebuji si věřit a přitom být nervózní. K tomu jsem viděl, jak všichni střílí perfektně, nevypadalo to se mnou dobře. Až ostatní začali chybovat, mě se začalo dařit a celé se to otočilo. Nakonec z toho je stejně zlatá medaile, mám obrovskou radost. Na tom je střelba nádherná, protože kdykoliv z outsidera může být vítěz.“
Ale to nebylo zdaleka všechno. Prozradil, jaký byl společný sen obou českých střelců:
„Abych řekl pravdu, když jsem viděl, kolik mám chyb, tak jsem si říkal, ať to alespoň David dotáhne na medaili. Věřil jsem, že minimálně jedna medaile bude. Když jsme tam zbyli jen dva, musel jsem se smát, to by mě nenapadlo ani v tom nejodvážnějším snu. S Davidem to byl náš velký sen stát společně na velké akci na stupních vítězů, že to bylo zrovna na olympiádě je teda pecka. Hned po konci jsem říkal Davidovi, ať mě kopne, jestli se mi to nezdá. V žádném sportu není běžné, aby dva Češi skončili na bedně. Je to něco neuvěřitelného!“

Konečné pořadí:

1. Jiří Lipták (CZE) 43+7 OR
2. David Kostelecký (CZE) 43+6 OR
3. Matthew John Coward Holley (GBR) 33
4. Jorge Martin Orozco Diaz 28
5. Jü Chaj-čcheng (CHN) 24
6. Abdulrahman Al Faihan (KUW) 18

Děkuji vám za pozornost při sledování textového přenosu z finále trapu a uhánějte to pořádně oslavit. Češi slaví první olympijské zlato z Tokia a k němu rovnou přidali i stříbro!

Takovou tečku si všichni čeští fanoušci přáli, ale možná se většina z nich bála vyslovit nahlas to, co se právě stalo skutečností. Dva čeští brokaři si to vzájemně rozdali v superfinále a nakonec si střihli i prodloužení v podobě finálového olympijského rozstřelu. Nádherná česká pohádka měla šťastnější konec pro Jiřího Liptáka, který nejprve svého kolegu dostihl v poslední desítce výstřelů a pak ho předčil v závěrečném rozstřelu. Sedmý holub se rozlétl, naopak David Kostelecký těsně minul a přenechal trůn svému mladšímu kolegovi a kamarádovi. I tak se jedná o mimořádný a neuvěřitelný úspěch s ohledem na to, že Lipták finále nezačal moc dobře a dokonce v jeden moment byl na hraně vyřazení! Závěr měl ale excelentní, stává se olympijským vítězem a připisuje pro Českou Republiku první tokijské zlato. Navíc je 43 trefených ran ve finále novým olympijským rekordem pro oba Čechy, famózní tečka za brokařským galapředstavením.

Třetí místo obsazuje Brit Matthew John Coward Holley. Jorge Martin Orozco Diaz sice většinu finálového kola strávil na prvním místě, ale jako jeho nejmladší účastník se v závěrečné pětce sesypal, neunesl tíhu toho, že by mohl získat olympijskou medaili, a tři závěrečné rány minul.